TRENÉR
(1. 3. 1907 v Praze – 9. 8. 1975 v Praze)
„Sapér“
oficiální kouč mistrů světa a Evropy 1949
hráčská dráha: hokej nikdy nehrál, ve fotbalu krajní záložník, 1920 Staroměstský SK Olympia Praha I (1923 krátce Union Žižkov), 1924 Slavia Praha, 1938 Hvězda Košíře; ve fotbalové reprezentaci 18 zápasů v letech 1926 – 1937, účastník MS 1934 v Itálii
trenérská dráha: ve fotbalu po ukončení hráčské kariéry Hvězda Košíře, roku 1948 krátce i národní mužstvo
Úvodní faktografie tohoto muže se při vší snaze nemůže podobat těm ostatním. Hokejovým hráčem nikdy nebyl a do role kouče světových šampionů ho nepřivedla odborná kvalifikace, nýbrž ohled na politickou situaci. LTC, někdejší klub pražské společenské smetánky, jehož čelní činovníci a další členové v čele s Josefem Malečkem nedlouho po únorových událostech v roce 1948 odešli do emigrace, se rozhodně netěšil přízni totalitní moci. Vodička, který v něm působil jako funkcionář, byl členem komunistické strany a nadto bratrem jejího vlivného poslance. Proto byl pro svůj nový úkol vybrán jako jistá záštita před politickými zásahy. A protože nejlepší domácí tým byl současně páteří národního mužstva, ujal se té role i v něm.
K jeho cti je třeba říci, že – na rozdíl od některých pozdějších podobně nekompetentních hokejových funkcionářů – do čistě sportovních záležitostí nezasahoval. Ponechával je plně na Vladimíru Zábrodském a vlastní poslání omezil na otevírání dvířek na střídačce a udržování dobré pohody v týmu. Mistři světa z roku 1949 rádi vzpomínali, jak je ve Stockholmu bavil historkami z předválečného fotbalového prostředí, zejména z MS 1934 v Itálii. Kuriózní je, že trenérem fotbalového národního mužstva (pro utkání s Polskem) i koučem (byť formálním) hokejové reprezentace se stihl stát v jediném kalendářním roce 1948.
MILOSLAV JENŠÍK
