KUŽELA MILAN

OBRÁNCE

(27. 4. 1946 v Bratislavě)

Obránce, hůl nalevo

Mistr světa 1972, držitel bronzové medaile ze ZOH 1972, účastník dalších MS 1973, 1974 a 1979; člen Síně slávy slovenského hokeje

Číslo dresu na MS 1972: 18

V reprezentaci 86 utkání a 5 branek

Premiéra: Kanada 2:1, přátelsky, Praha 12. 3. 1969

Derniéra: SSSR 1:6, MS, Moskva 27. 4. 1979

První gól: Polsko 10:1, Cena Izvěstijí, Moskva 6. 12. 1971

Poslední gól: Švédsko 9:1, přátelsky, Praha 6. 4. 1979

V lize 536 utkání a 63 gólů; 1979 mistr ligy

Hráčská dráha: 1957 Slovan Bratislava, 1964 liga, 1981 Zvolen, 1982 Slovan Bratislava, jako hrající trenér 1983 Nové Zámky, 1984 Piešťany, později Burgau (SRN)

Trenérská dráha: Slovan Bratislava (žáci), Danubia Bratislava (dorost), Švýcarsko, Itálie

Slovanista tělem i duší doslova vyrostl na bratislavském zimním stadionu. S lety tam dozrál v tvrdého a naprosto spolehlivého obránce a v jednoho z lídrů klubového týmu, který roku 1979 dovedl jako kapitán až k ligovému primátu. Céčko na dresu bylo uznáním nejenom hráčských kvalit, ale i přínosu pro tým – vždyť v té době ve Slovanu dominoval útok tří bratří Šťastných a za ním v obraně hrávali Jozef Bukovinský s Ľubomírem Ujvárym, v kanadské bodování mistrovské sezony Slovanu dva nejlepší beci celé ligy.

Po větší část své ligové éry tvořil Milan ve Slovanu obrannou dvojici s Rudolfem Tajcnárem. I když byl o dva roky starší, do reprezentace i do světové soutěže naskočil později než jeho stálý partner. Trenéři národního mužstva si nemohli nepovšimnout jejich dokonalé sehranosti a při přestavbě obrany po návratu ze zimní olympiády v Sapporu na ni před památným pražským šampionátem vsadili. A nesáhli vedle. Škoda jen, že ono úspěšné tažení za pohárem mistrů světa bylo jediným společným vystoupením bratislavských blíženců na světové scéně…

A stejně s podivem je, že vynikajicí a do krajnosti obětavý obránce se šestnácti sezonami v nejvyšší domácí soutěži hrál všeho všudy na čtyřech světových šampionátech.

MILOSLAV JENŠÍK