Slováci jsou na ostravském ledě jako doma, přesto se hráčům nedaří

10.05.2015

Reprezentanti Slovenska pod vedením českého trenéra Vladimíra Vůjtka se dostali po pěti utkáních ostravské skupiny B do kritické situace. Dvakrát prohráli, naplno bodovali pouze jednou. Zbývající konfrontace s Ruskem a USA musejí zvládnout na sto procent (nebo zdolat alespoň Američany a čekat, že Bělorusko neuhraje ani bod), jinak se jim zavře cesta do čtvrtfinále. Naši bývalí federální partneři zatím nezvládají svoji roli psychicky. Přitom v metropoli Slezska mají prakticky domácí prostředí.

OSTRAVA (Od našeho zpravodaje) – Ve fanzóně obklopující ČEZ Arénu jasně převládají hokejoví nadšenci ve slovenských dresech a jánošíkovských kloboucích. Je jich všude plno, jenom v konzumaci piva – půllitr v kelímku za sedmdesát pět korun, opravdová láce – se nechávají zahanbit Dány nebo Finy. Hlediště se šampionátovou kapacitou 8 812 míst ale patří Slovákům.

Při vyprodaném sobotním duelu s Finskem šel mráz po zádech z elektrizující atmosféry, kterou vytvořili na tribunách naši východní sousedé. Pokud jich nepřišlo osm tisíc, tak určitě sedm. Hala se třásla v základech, když fanoušci demonstrovali, že kdo neskáče, není Slovák, nebo jako jeden muž buráceli Heja, heja, Slovensko. Přidali i typické Teraz to príde a jejich sborový zpěv Macejko, zahraj mi na cejko, hrozil ohluchnutím.

Hrají jako Tataři?

Jenže bruslaři dirigovaní Ostravákem Vůjtkem nedokázali využít skvělou diváckou podporu. Padesát minut sice drželi krok s aktivními Seveřany, ale střelecky byli neplodní. Zahodili přesilovku pět na tři, Mario Bližňák neproměnil sólový nájezd. V poslední desetiminutovce Slováci třikrát inkasovali a výsledek 0:3 je postavil na okraj propasti. Teď musejí porazit nadupané týmy Ruska a USA, jinak je předčasně a bez fanfár čeká návrat do Bratislavy.

S tříbodovým ziskem porazili jen Slovince. K výhrám nad Dánskem a Běloruskem dospěli až v nájezdech resp. prodloužení. Hodně je srazila porážka od Norů. Řadili se k favoritům ostravské skupiny, ale svázalo je břemeno zodpovědnosti. Výhoda domácího prostředí se obrátila v jejich neprospěch. „Myslím, že problém je v psychice. V každém utkání nás žene plný stadion a všichni čekají, že lehce vyhrajeme. Prokázali jsme vůli, otočili zápasy, ale vždycky to nejde,“ krčí rameny Vladimír Vůjtek. Skupinka fandů místo dalšího komentáře rozvíjí transparent s nápisem Hráme jak Tatari.

Ladislav Lhota