Když člověk po něčem touží, tak se mu to splní, usmívá se Michal Vondrka

11.05.2015

Běžela 14. minuta utkání Česko – Německo. Týmu pořadatelské země se v O2 Aréně nedařilo, prohrával 0:1. Komerční přestávka dovolila hráčům trochu se nadechnout, trenérům promyslet korekci v sestavě. Na levé křídlo Sobotkovy první lajny místo Tomáše Hertla poslali Michala Vondrku, kterého jen pár hodin předtím dopsali na soupisku. Útočník pražské Sparty a odchovanec Českých Budějovic se jim po pár vteřinách odvděčil vyrovnávacím gólem.

PRAHA (Od našeho zpravodaje) – Michal Vondrka ve správný moment nabruslil k pravé tyčce a pomohl kotouči v cestě do odkryté německé klece. Zásah potvrdil videorozhodčí. „Věděl jsem na sto procent, že to byl gól, ale nebyl jsem si jistý, zda jsem to tečoval jako poslední. Schytal jsem zároveň pár úderů od obránce, který mě osekával po nohách. Všichni mi gratulovali, ale já si spíš myslel, že gól dal Nakli (Jakub Nakládal – pozn.). Až potom mi televizní reportérka Hanka Ježková řekla, že ten odraz byl ode mě,“ popisuje šťastný střelec.

Několikrát byl v širší nominaci. Poprvé si zahrál na světovém šampionátu ve Finsku před třemi léty a přivezl si bronzovou medaili. Loni v Bělorusku figuroval mezi náhradníky. Nakonec se dočkal a vychutnal si na ledě závěr turnaje, byť bez týmového úspěchu. Letos přišla třetí šance. „Kdyby mi večer před utkáním někdo řekl, co se všechno stane druhý den, až se probudím, tak bych mu nevěřil. Ale potvrdilo se mi, že když člověk po něčem touží, tak se mu to splní,“ usmívá se pod hustým plnovousem.

Nejen vyrovnávací trefa při prvním pobytu na ledě, ale také svěží a uvolněný výkon ve zbývající části souboje s Německem (výsledek 4:2 pro nás) udělaly z jihočeského rodáka hvězdu nedělního odpoledne, kterou při odchodu z ledové plochy čekaly nekonečné rozhovory před kamerami a diktafony. Neodmítl ani nezkracoval žádnou odpověď. Byl v pohodě. „Když mě trenéři strčili do první lajny, tak jsem se moc těšil. Jsou tam skvělí kluci a hokejisti. Řekl jsem si, že z toho můžu jenom profitovat. A myslím, že to nebyl špatný zápas,“ vypráví.

Dostane medaili k narozeninám?

Čekání na příležitost se protahovalo. Michal Vondrka naskočil až do šestého zápasu našich reprezentantů. O tom, že se stává oficiálním členem výpravy, se dozvěděl od trenéra Růžičky pár hodin předtím při obědě. „Člověk nesmí přestat věřit,“ prozrazuje Vondrka recept, jak si udržet jasnou a klidnou mysl. „Do týmu patří také maséři a náhradníci. Tak jsem to bral. Makal jsem, abych se udržel v kondici. Bylo to těžké, nějakých deset dvanáct dní jsem nehrál zápas. Ale proti Němcům jsem se cítil dobře,“ líčí své pocity.

Dvířka na českou střídačku otevřel Vondrkovi vývoj play off v zámořské NHL. Útočníci Tomáš Plekanec a Jiří Hudler do Prahy nepřijedou, rezervovat jim místo už ztratilo smysl. „V noci před Německem jsem šel na záchod, bylo přesně 04.44. Potom jsem nemohl zabrat, tak jsem se kouknul, jak hrál Plekancův Montreal. Jeho vítězství 2:1 znamenalo pro mě šanci. S tím pocitem jsem zase usnul,“ vrací se k příhodě, která v něm posílila víru, že se zapojí do hry. 

Účasti na mistrovství světa si Michal Vondrka nesmírně váží. Vyzařuje z něho pokora. „Okusit takový turnaj – a zvlášť v Praze – je snem každého hokejisty. Říkal jsem si, jestli to vyjde, bude to krásné. Ale netušil jsem, že se to takhle povede. Máme světové útočníky a každý se chce představit domácímu publiku. Je tady úžasná atmosféra, pro mě to je super,“ svěřuje se hráč, který se může stát českým štístkem. Na neděli 17. května, tedy finálový den letošního MS, připadají jeho třiatřicáté narozeniny. Oslaví je medailí?

Ladislav Lhota